Včely mají jedinečnou stavbu těla. Proto v biologii existuje speciální vědní obor, který studuje stavbu těla včel. Říká se tomu apiologie. V Evropě tento termín zní jako „apidologie“. Tato věda zahrnuje studie, které se vztahují na všechny druhy tohoto hmyzu. Zároveň se mnozí zajímají o to, kolik přesně má včela křídel.
Popis křídla
Oba páry křídel jsou připevněny k půlkroužkům na hrudi. V klidném stavu má včela složená křídla. Před letem se narovnají.Přední křídla mají speciální háky a zadní křídla mají háky.
Každá včela má 2 páry kožovitých blanitých křídel nebo 4 samostatná křídla. V tomto případě jsou zadní lopatky menší než přední. Jsou umístěny na chitinózní struktuře a fixovány na hrudní části těla.
Zde se nacházejí nejsilnější svaly. Hrudní oblast není zodpovědná pouze za let a činnost nohou, ale přispívá také k pohybu dalšího nákladu. Křídla jsou bez svalové tkáně. Všechny svaly potřebné k letu jsou umístěny na trupu.
Včelí křídla jsou živé útvary, nikoli mrtvé, keratinizované struktury. Na jejich bázi je tubulární chitinózní žíla, která se na letových plochách větví na menší úlomky.
V chitinózních dutinách je pozorován tok hemolymfy. V letadle přitom probíhají metabolické procesy. Horní část čepelí je pokryta drobnými vlákny. Ve spodní části horního křídla je záhyb. Zároveň je spodní křídlo doplněno o háky pro zapřažení.
Rychlost letu a maximální vzdálenost
Za 1 sekundu uletí včela 2-14 metrů. Přitom vyvine rychlost 5-70 kilometrů za hodinu. Konkrétní parametry závisí na tom, zda hmyz nese zátěž. Doporučuje se také vzít v úvahu terén. Pokud je let volný a neruší ho stromy nebo jiné překážky, je včela schopna dosáhnout maximální rychlosti.
Během sběru nektaru a pylu je hmyz schopen pohybovat 2/3 své tělesné hmotnosti. Dokážou přitom dosáhnout rychlosti až 19-23 kilometrů za hodinu. Bez zátěže se tempo zvyšuje 2-3x.
Včely jsou schopny cestovat na různé vzdálenosti. Za účel hmyzu se považuje sběr nektaru a pylu.Pokud nebylo možné požadované látky najít v blízkosti, jsou pracující jedinci schopni ujet až 11 kilometrů. Navíc na rovném terénu hmyz odlétá od úlu maximálně na 4 kilometry.
Včelaři tvrdí, že nejvyšší produktivita včel je pozorována při sběru květinových surovin na vzdálenost maximálně 2 kilometrů. Překonávání delších vzdáleností vede k opotřebení křídel a předčasné smrti. Hmyz navíc nebude moci přinést nektar z dálky.
Křídla jsou považována za důležitý pracovní nástroj včel. Na jejich síle a výdrži závisí udržení běžného provozu úlu a produkce včelařských produktů. Kromě toho jsou křídla považována za informativní ukazatel věku.
